NĚKOLIK SLOV O ČÁSLAVSKÉ SKLÁDCE

Skládka je téma, které Čáslav provází prakticky třicet let a ani v dalším období to nebude jiné. Ať chceme nebo ne, je tady a i když já osobně bych ji v daných místech nebudoval, získali jsme ji jako dědictví. Nyní je radě města vyčítáno, že nekoná tak, jak by si opozice a znepokojení občané přáli - tedy že nečiní jednoznačné kroky, jež by vedly ke zavření skládky. Dovolím si vysvětlit, v jaké situaci rada města je.

JEDNODUCHÉ ŘEŠENÍ? NENÍ!
Vedení města při projednávání stanoviska k současnému dění na skládce stálo před dvěma možnými variantami. Buď pokračovat v odpadovém hospodářství tak, jak je vedeno doposud, nebo se postavit proti. Co by to ale v důsledku skutečně znamenalo? Druhá možnost je sice z pohledu občanů možná vhodnější a jednoduše řešitelná, ale pokud se začteme do všech dokumentů a zhodnotíme výchozí i možné následné situace, začne se všechno jevit jinak, mnohem složitěji.

S PÉČÍ ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE
Vedení města se navíc musí, jak často a správně zdůrazňoval bývalý starosta, musí chovat “s péčí řádného hospodáře”. I to je třeba vzít v potaz. Z dalšího provozu skládky by městu plynul příjem v kumulované částce minimálně více než osmi set milionů korun v horizontu dalších 15 - 20 let, spíše však by mělo jít o sumu kolem miliardy korun. Můžeme město o tento příjem připravit? Budeme pak čelit stejné nevůli jeho obyvatel či opozice, která v posledních čtyřech letech o skládce mluvila jen právě v souvislosti s příjmem města.

JEDNO NEBO DVĚ ODPADOVÁ HOSPODÁŘSTVÍ VE MĚSTĚ?
Pokud by rada města zvedla ruku jednoznačně proti dokumentu EIA (což rozhodně neznamená, že by ministerstvo životního prostředí skládku automaticky zakázalo), bylo by do budoucna, po vyčerpání její současné kapacity, třeba zajistit nové prostory pro manipulaci s odpady. Místo jednoho prostoru pro ukládání odpadu, bychom ve městě současnou skládku měli stále, ale navíc bychom museli zřídit i další prostranství, kam by se navážel odpad před jeho převozem do spalovny, manipulovalo by se s ním a jeho část, kterou zkrátka nelze spálit, by musela být stejně někde skládkována. Vznik takového prostranství by město stál mnoho desítek, spíše ale stovky milionů korun. Navíc představa, že město doveze odpad na bránu spalovny a tam jej zkrátka předá, je mírně řečeno mimo realitu. Spalovny mají smlouvy s velkými společnostmi, nefunguje to tak jednoduše, jak to opozice populisticky předkládá.

OBCHVAT MĚSTA JE PODMÍNKOU
Mnoho lidí se obává zvýšeného počtu nákladních automobilů, projíždějících městem. Má jít o dopravu, která bude po vybudování recyklačního centra odvážet vytříděný odpad a recykláty mimo skládku. Právě proto, abychom město této zátěže zbavili, zaslalo město připomínku, která hovoří o nutnosti vybudování obchvatu města, a to nejen pro automobily, mířící na skládku, ale i pro ostatní dopravu, která nemusí nutně zajíždět do města. Čáslavi by se tím paradoxně ulevilo. Bohužel minulé vedení města, ačkoliv si bylo vědomo této možnosti, z celé volební období pro realizaci obchvatu nic neudělalo.

ROZHODOVAT MUSÍ ODBORNÍCI
Vnímáme samozřejmě obavu místních obyvatel o zhoršení životního prostředí ve městě. Rada města ale není orgánem, který by mohl tento bod odborně posoudit. Hovořili jsme o tomto problému s vedoucím odboru životního prostředí RNDr. Ryšánem, jehož odbornost a způsobilost v tomto odvětví jistě nikdo nezpochybňuje (a nebyl jediný). Ani on nevydal k tomuto problému zamítavé stanovisko. Dále se ale problémem dalšího fungování a rozsahu skládky bude zabývat ministerstvo životního prostředí, které má k dispozici odborníky na jednotlivé aspekty. Není důvod domnívat se, že je záměrem kohokoliv, ohrožovat zdraví a dokonce (jak někdy slýcháme) životy kohokoliv z nás. Pokud odborníci zjistí negativní vliv na životní prostředí a zdraví zdejších obyvatel, je logické, že přijdou na řadu kroky k zabránění takovému stavu. Vždyť přímo na skládce pracuje na stovku lidí. Ani oni samozřejmě nemají zájem ničit si v zaměstnání vlastní zdraví, na což pravidelně dohlížejí patřičné orgány.

LOGIKA, NIKOLIV POPULISMUS
Rozhodnutí rady města muselo mít logiku, i když chápeme, že emoce jsou v životě často silnější. I členové vedení města zde mají svoje rodiny, nikdo nechce vystavit kohokoliv zbytečnému riziku. Osobně jsem současnou situaci konzultoval s odborníky a nikdo mi nechtěl věřit, že bychom byli schopni zavřít jedno místo pro ukládání odpadu a v jeho blízkosti zřídit druhé. Jsme označeni za korupčníky, ale i z hlediska ekonomického je toto nejlepší pro město a jak bylo uvedeno, pokud by záměr společnosti AVE měl mít zdravotní riziko pro obyvatele města, musí to posoudit odborníci.

POPLATKY A ZASE POPLATKY
Mrzí mě, že opozice využívá přirozeného strachu obyvatel města ke svému prospěchu, ale s tím bohužel nic nenaděláme. Nepravdu mluví ostatně i o kauze doměřování poplatků, jakési vlajkové lodi jejich čtyřletého volebního období. Nebyli to oni, kdo tento problém odhalil a začal řešit. Byli jsme to my ve složení předminulého vedení města, kdo v dubnu 2018 jako první upozornil na problémy s poplatky, a byl to Ing. Zahradník, který následně vše vysvětlil i starostovi JUDr. Málkovi a jeho vedení města včetně tajemníka úřadu. Nyní jsme byli opozicí osočeni, že jsme tyto kroky udělali záměrně špatně. Je mi líto bývalého vedoucího odboru financí Ing. Zahradníka a minulého tajemníka úřadu Ing. Hejzlara, že toto musí poslouchat a jistě by si zasloužili omluvu od těch, kteří jejich práci dehonestují. U všeho, co se na radnici dělo, byl již od konce minulého tisíciletí kromě dvou let právě JUDr. Málek, kterému nikdo nebránil se o výši poplatků zajímat již dříve.

OBAVY OBYVATEL CHÁPEME, POPULISMUS OPOZICE NE
Ze strany opozice jde nyní vysloveně o populistický krok, o čemž svědčí i skutečnost, že když se projednávalo zahájení porcesu EIA v červenci minulého roku, informovala zdejší radnice o této skutečnosti pouze na úřední desce. Nám je vyčítáno, že jsme informovali stejně. Tehdy se jednalo o posouzení vlivu na životní prostředí drtiče o celkové kapacitě 50 000 tun ročně, což určitě také nějakou dopravní zátěž přinese. Město, respektive jeho minulé vedení, nejen že neinformovalo, ale dokonce se k tomu ani nevyjádřilo - ani město, ani odbor životního prostředí. V srpnu byla bez problémů vydaná kladná EIA. (K nalezení v informačním systému Cenia.) Co si tedy o tom můžeme myslet?

JEDNODUCHÝ RECEPT NEEXISTUJE
Nepochybuji, že si opoziční zastupitelé udělají čas na důkladný rozbor tohoto vysvětlení, aby mohli znevážit každé zde uvedené slovo. Je to jejich úkol a styl, s nímž se budeme muset smířit. Rád bych ale ujistil všechny obyvatele města, že jde o problém složitý, na jehož řešení není a nikdy nebude jednoduchý recept. Dokonce ani to, že nebudeme jako malé děti komunikovat se zástupci skládky, jej nevyřeší. Vždy se ale i přes veškerá populistická a jednoduchá prohlášení opozice budeme snažit, aby provoz skládky zatěžoval naše občany co nejmenší měrou.

Ing. Jaromír Strnad

 

KRÁTCE Z HISTORIE SKLÁDKY (OD VZNIKU AŽ DO MAJETKU AVE)

• V devadesátých letech bylo rozhodnuto o zřízení skládky na katastru města. Ve vedení města byla v té době koalice ODS a KDU-ČSL. Tehdejší vedení města muselo vyřešit problém hospodaření s odpady a takovéto řešení se jistě jevilo jako výhodné. Vžijme se do situace, že do doby vzniku skládky město využívalo dvě tak zvaně neřízené skládky, jednu na Bambousku s druhou v Žehušicích, které ale již byly plné a vyvstal tedy logický problém: kam s odpadem…Zřízení zajištěné řízené skládky bylo zcela legitimním vyústěním problému a nikdo z tehdejších představitelů města asi ani nemohl předpokládat, jak daleko se situace bude vyvíjet.

• Již v době vzniku skládky, tedy v devadesátých letech minulého století, byla vedena jako skládka nikoliv jen komunálního, ale také nebezpečného odpadu. Tím také odpovídám na opakující se dotazy, kdy došlo k tomu, že se ze skládky komunálního odpadu stala skládka odpadu nebezpečného. K žádné změně z “obyčejné” skládky komunálního odpadu na skládku nebezpečného odpadu tedy od jejího vzniku nedošlo.

• Původní záměr byl, že skládku bude vlastnit a provozovat společně město a Vojenské stavby, respektive společnost MVE. Nakonec se ale provozovatelem stalo pouze město, které také její chod řídilo. Proto, aby bylo možné skládku vybudovat, vydalo město stále ještě pod vedením ODS a KDU-ČSL obligace, jejichž úročení ale bylo prakticky ve stejné výši, jako jistina. Město tedy laicky řečeno mělo splatit dvojnásobek získané sumy, což se brzy ukázalo jako prakticky nesplnitelné.

• V roce 1998 nastoupilo nové vedení města (koalice ČSSD a sdružení nezávislých kandidátů), které stálo před složitým úkolem splácení obligací včetně úroků, což dohromady činilo přibližně 200 milionů korun (100 milionů jistina a 100 milionů úroky). Výnosy ze skládky ale těžko vydělaly na samotný její provoz, natož aby bylo možné ještě splácet vypůjčené finance a úroky z nich. Situaci bylo nutné urychleně řešit, a to se také stalo.

• Zastupitelstvo města rozhodlo pronajmout skládku, vzít bankovní úvěr a odkoupit obligace zpět. (Úroky z úvěru byly zatíženy nižšími úroky, než by město muselo vyplácet za obligace.) Bylo vypsáno výběrové řízení na pronájem skládky a z přihlášených uchazečů byla vybrána firma REO RWE. smlouva, a to tak, že uvedená společnost platila nájem v takové výši, která městu umožnila hradit splátk zmiňovaného úvěru i úroky, které z něj plynuly. Městu se zároveň podařilo vykoupit obligace za velmi výhodnou cenu.

• Součástí uvedené nájemní smlouvy byla také část, která hovořila o tom, že až se podaří umořit úvěr, který si město vzalo na odkup obligací, převede skládku na společnost RWE za 1000 korun. V tehdejším zastupitelstvu zasedal pouze jediný z dnešních zastupitelů – JUDr. Vlastislav Málek. To, že byla ve smlouvě dohoda o převodu skládky za 1000 korun ale neznamená, že by město skládku převádělo za tak minimální částku. Vždyť do té doby firma REO RWE v podstatě splácela úvěr města i s úroky, což činilo přes sto milionů korun. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že město bude s nájemcem spolupracovat.

• Než ale došlo k převodu skládky na společnost REO RWE, koupila tuto firmu rakouská AVE – a to se všemi závazky i pohledávkami, tedy včetně smlouvy, která hovořila právě o převodu skládky do majetku firmy. V dalších letech Rakušané českou pobočku AVE odprodali do českým rukou.

• V roce 2012, proběhlo naplnění smlouvy, sjednané předchozím zastupitelstvem na přelomu století. Zastupitelstvo tehdy nemohlo udělat nic jiného, než převod skládky schválit, pokud chtělo a mělo dodržet právně závaznou smlouvu. Tak se skládka dostala do majetku společnosti AVE CZ. Současně, tak jak vyplývalo z předchozí nájemní smlouvy, byla i tehdy uzavřena smlouva, kde se město zavázalo spolupracovat s firmou AVE a jasně tam byla vyčíslena pokuta za porušené této smlouvy. Také toto proběhlo s vědomím a pod dohledem bývalého starosty města JUDr. Málka, který se na přípravě smlouvy podílel jako právník města.

 

Vizualizace ochvatu, který je podmínkou dalších nyní diskutovaných činností na skládce.