Dne 4. května si připomeneme již 80. výročí tragické smrti MUDr. Jana Kafuňka, primáře čáslavské nemocnice. Pan doktor, který se narodil 16. srpna roku 1899, měl medicínu takříkajíc „v krvi“, lásku k tomuto poslání zdědil po svém otci, vilémovském obvodním lékaři. Po maturitě na čáslavském gymnáziu, kterou složil jen několik měsíců před zánikem Rakouska-Uherska a vznikem Československé republiky, odešel studoval medicínu na Karlovu univerzitu. O devět let později již ordinoval v čáslavské nemocnici. Jeho lékařská praxe se od těch dnešních hodně lišila. Kromě svého chirurgického zaměření se věnoval také gynekologii, internímu lékařství, dětským pacientům i těm s infekčními chorobami. Pokud tedy uvádíme, že byl primářem, pak se jednalo o všechny zmiňované obory.
Lékařský um, zkušenosti a odhad MUDr. Kafuňka byly v kraji vyhlášené, pacienti si na jeho péči rozhodně nemohli stěžovat. Pak ale přišel osudový okamžik, začala druhá světová válka. V takové chvíli se i ze zdánlivě opomenutelného nepřátelství může vyvinout doslova životu nebezpečný problém. Přesvědčil se o tom také čáslavský primář, jemuž se ve válečném roce 1943 stal osudným spor s okresním zdravotním komisařem MUDr. Aloisem Poncem. Příklon tohoto muže k nacistům a jeho pozdější přihlášení se k německé národnosti bylo jasnou předzvěstí jeho budoucích kroků. Vlastenec, který jako lékař pomáhal členům ilegální vojenské organizace i prvním československým partyzánům, měl od té doby v zádech stálé nebezpečí. Již v roce 1941 jej MUDr. Ponec odvolal z primářského křesla, ale doktor Kafuněk dál vedl svoji soukromou praxi. Bohužel jen do roku 1943, kdy si pro něj 16. ledna přišlo gestapo.
Po zatčení čekala MUDr. Kafuňka nucená cesta do Malé pevnosti v Terezíně a odtud do koncentračního tábora Březinka u Osvětimi. Svému poslání se čáslavský lékař nezpronevěřil ani v těch nejhorších podmínkách nacistického lágru. Jako vězeňský lékař pomáhal tamním pacientům ze všech svých sil, ale bohužel v rámci velmi omezených možností. V Březince byl doktor Jan Kafuněk držen přibližně dva měsíce a poté se již jeho posledním místem stala přímo Osvětim, kde také podle zprávy na úmrtním listu 4. května zemřel. O příčinách jeho smrti, která není v daném dokumentu uvedena, je možné jen spekulovat. Hovořilo se o možné nákaze skvrnitým tyfem, což ale jeden z jeho spoluvězňů spíše popírá s tím, že ještě den před smrtí žádné známky nemoci MUDr. Kafuněk nevykazoval. Další možností v takových podmínkách byla samozřejmě vražda, v případě statečného čáslavského lékaře pravděpodobně smrtící injekcí vpíchnutou přímo do srdce.
MUDr. Jana Kafuňka, jeho pomoc místním pacientům, vlasteneckou odvahu v době druhé světové války i tragickou smrt připomíná busta ve vchodu do městské nemocnice.
TZ MNČ
Město Čáslav